Rodinné Konstelace

Nejsou konstelace jen únikem od reality?

Právě naopak, konstelace nás vedou k reálnému vnímání a přijímaní reality, takové jaká doopravdy je, bez strachu a obran, bez kompenzačních strategií a bez iluzí a přeznačených životních hodnot. Ale samozřejmě ne každý chce vidět realitu a zatím mu vyhovuje hrát své hry, kompenzačně vybíjet své traumatické energie a upínat se k iluzorním cílům v budoucnosti nebo stále utíkat od své odpovědnosti či svých zranění.

Konstelace tedy, nejen že vedou k realitě, místo starých úniků z ní, ale také pomáhají v realitě fungovat a dokonce převzít odpovědnost za její další vytváření.

Paradoxně člověk, který říká „já jsem realista a nepotřebuji utíkat od reality do řešení nějaké minulosti v konstelacích“ a nebo naopak se cítí už natolik „duchovně na výši“, jako např. „já se nepotřebuji hrabat v minulosti, protože jsem se od minulosti jednou provždy oddělil a teď se učím už žít jen v přítomnosti“, bude naopak minulostí o to více ovládán, kontrolován a determinován a o to méně tak bude žít v realitě vědomého přítomného okamžiku.